Soblówka patří mezi vesnice založené při valašské kolonizaci. Až do 20. století se nazývala Cicha. Dlouhá léta zůstávala „na konci světa“, větší turistický ruch zaznamenala až v 70. letech 20. století, kdy byla na svazích hory Ryczerzowa postavena turistická chata. Poté co skončila éra komunistické PRL a došlo k liberalizaci dřívějších absurdních pohraničních předpisů, otevřela se pro milovníky pěší turistiky i tato liduprázdná oblast v samé blízkosti státních hranic, kterou je možné procházet po neoznačených stezkách, příp. po slovenské stezce. V současnosti nabízejí ve vesnici své služby agroturistická zařízení a priváty. Soblówka je výchozím bodem pro několik turistických stezek a vede jí taktéž Papežská stezka. Kostel Neposkvrněného srdce Panny Marie v Soblówce je oproti ostatním objektům na Stezce dřevěné architektury vcelku mladou záležitostí. Než byl postaven, jezdili místní věřící na mše do Ujsoł. V roce 1948 byl založen stavební výbor a po zakoupení parcely a shromáždění dostatečných finančních prostředků se v následujícím roce začalo stavět, a sice podle projektu P. Józefa Półky. Tesařské práce přitom obstarávali Józef Salachna a Wincenty Paździorek. Hotový kostel vysvětil 8. listopadu 1952 nástupce P. Półky – P. Józef Piotrowski. Bezmála 40 let byl kostelík filiální kaplí ujsolské farnosti, než se v roce 1990 stala farním kostelem. Má obdélníkový půdorys a srubovou konstrukci, uzavřený mnohoboký presbytář. Vnější stěny jsou pokryty šindelem, střecha zase plechem. Kostel, vedle nějž stojí samostatná zvonice, disponuje dosti skromným mobiliářem.